Jak si v dětství vytváříme svůj vztah k jídlu a tělu
Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole, známá kniha od Roberta Fulghuma. A já se pod to podepisuji a rozšiřuji tuto myšlenku – tvoje dětství velmi úzce souvisí s tím, jaký máš vztah k jídlu. Jestli se přejídáš, jíš nezdravě nebo si vybíráš odpad, jsi věčně na dietě, jako všechny ženy v tvé rodině, nebo možná zajídáš emoce.
Co se v mládí naučíš…
Není to lehké. Svůj vztah k jídlu si formujeme v dětství a může ovlivnit naše stravovací návyky v dospělosti. Děti jsou jako houby, nasávají ze svého okolí, nemyslí logicky, ale emočně. A co tedy ovlivňuje naše stravovací návyky?
Přebíráme podobné stravovací návyky svých rodičů.
Přejímáme jazyk, kterým rodiče hovoří o jídle.
Jídlo jako odměna.
Obavy o váhu dítěte.
Stravovací návyky rodiny
Odborné studie dokazují, že čas rodiny strávený u jídla nejvíce přispívají k modelování stravovacích návyků dětí, protože představují důležitý moment kontroly a interakce mezi rodiči a jejich dětmi1.
Děti se učí tím, že napodobují chování svých rodičů. Když rodiče jedí zdravě a mají pozitivní vztah k jídlu, je pravděpodobnější, že děti budou mít podobné návyky.
Pokud však rodina obědvá, večeří ve spěchu, přebereš si tento návyk s sebou do dospělosti. Do tvého podvědomí se ukládá informace jídlo=rychlost. Rychle se odbudu, jídlo není důležité. Saháš po rychlovkách, prefabrikovaném, nezdravém jídle.
Na druhé straně, jestli je společné jídlo jediným okamžikem, kdy se rodina sejde a povídá si, uloží si tvoje mysl emoci, že při jídle máš pocit sounáležitosti. V budoucnu, když bažíš po tomto pocitu, saháš po jídle. Vyvoláváš si emoci jídlem.
Také to, jak mluvíme doma o jídle, se zapíše do dětské mysli a děti si tento jazyk ukotvují. Přináší si jej do dospělého života.
Často se stává, že rodiče využívají jídlo jako odměnu za něco… za úspěch, za chování, za známky. To ovlivňuje dětskou mysl a jeho utvářející se vztah k jídlu. Setkala jsem se s klientkami, které mi říkaly: „Kristy, když se mi něco povede, já se odměním dortíkem…” Síla zvyku. Za vysvědčení se šlo do cukrárny, za jedničku byla žvejkačka.
Někteří rodiče se příliš zaměřují na váhu dítěte, a to vede k problémům k vnímání svého těla. Věty typu: „Všechny ženský u nás doma drží nějakou dietu…, Máme to v genech, ty nikdy nebudeš hubená…”
Změna mindsetu
Ty se ale můžeš z tohoto začarovaného kruhu vymanit. Změnit zaběhlé vzorce a začít vnímat jídlo i své tělo tak, jak ty chceš. Mít se ráda. Jak na to?
Vytvořila jsem 4fázovou změnu mindsetu, která stojí na 3 pilířích MindFit, cestě k trvalému zhubnutí. Ano, je to to známé, ale nevysvětlené „nastav si to v hlavě”. Na základě poznatků z neurovědy, práce s podvědomou a vědomou myslí a nervovou soustavu můžeš změnit zaběhlé vzorce, přestříhat nitky ve svém podvědomí a přeprogramovat svůj vztah k jídlu a tělu.
Zvědomění
Když chceš něco změnit, musíš vědět, co je příčinou tvého konání. Proč se přejídáš? Proč celý den nejíš a večer plundruješ ledničku? Proč saháš po sladkém, když je ti smutno?
Zvědomění je ten AHA moment, kdy se dozvíš odpovědi na svá PROČ. Nejprve si to zkus sama. Vezmi si tužku a papír a napiš si tyto tři jednoduché otázky:
Co jsi slýchávala ve spojitosti s jídlem jako malá?
Jakou roli mělo jídlo u vás doma, když jsi byla holčička?
Co ses o jídle naučila jako malá?
Teď zapřemýšlej a opravdu upřímně si na ně odpověz. Nepospíchej. Dej tomu čas. Netlač na sebe a důvěřuj celému procesu, protože tyhle otázky jsou často „otvírákem” a katalyzátorem změn. Co ti říkají tvé odpovědi?
Pokud na to nechceš být sama, nebo nevíš, jak číst své odpovědi, můžeme společně dojít ke zvědomění pomocí koučovacích a mindsetových otázek, můžeme využít hypnoterapii a další techniky, které ti odhalí pravou příčinu tvého chování. A když už víš proč, najednou je mnohem jednodušší zjistit JAK.
Vztah k jídlu se nemění kouzelnou hůlkou, v Nejdřív zhubni v hlavě provázím ženy jasným procesem, který má strukturu, ale také jasné metodiky!